Milan Krynek: Malíř duší krajiny

Vítejte v mém světě barev a inspirace! Jsem Milan Krynek, malíř narozený v roce 1966 v Rychnově nad Kněžnou. Vyrůstal jsem v podhůří Orlických hor, které pro mě byly a stále jsou nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Každý kopec, každý potok a každý lesní záhyb se mi vryl do paměti a přenesl se na plátno. Poslední dobou se usazuji v Náchodě, kde se snažím objevit a zachytit nové, neotřelé pohledy na toto malebné město – jeho ulice, architekturu i nenápadná zákoutí, která skrývají svůj vlastní příběh.

Už jako malý kluk jsem věděl, že se chci ponořit do světa umění. Vážněji jsem se malování začal věnovat na počátku osmdesátých let. Byla to doba plná objevování, kdy jsem se soustředil na zátiší a krajiny. Často jsem tehdy kopíroval kresby starých mistrů, což byla pro mě neocenitelná škola, která mi pomohla pochopit techniku a vizi velkých malířů. Klíčové pro mě bylo setkání s akademickým malířem Jiřím Zemánkem a jeho bratrem, sochařem Ladislavem. Jejich ateliér se stal mým druhým domovem, kde jsem mohl nasávat jejich zkušenosti a objevovat nové možnosti. Dokonce i během vojenské služby jsem se nenechal odradit a maloval dál – byl jsem jediný mezi profesionály na výstavě vítězů, což mi vyneslo i nějaké ty „opušťáky“!

---

Od impresionistů k alchymii barev a vlastním technikám

Mé umělecké putování mě zavedlo i k impresionismu, který mi otevřel oči pro světlo, barvy a okamžik. Díla velkých mistrů pro mě vždy byla studnicí poučení a nekonečné inspirace. Pravidelně jsem navštěvoval Orlickou galerii na zámku v Rychnově nad Kněžnou, kde jsem se znovu a znovu nořil do krajin A. Slavíčka, J. Trampoty, M. Holého, A. Fišárka a V. Špály. Fascinovaly mě také obrazy krajin akademického malíře Miloše Pošara, jehož unikátní umělecké ztvárnění a osobitá technika mě tak uchvátily, že jsem si výstavu prohlédl hned několikrát. Jeho schopnost zachytit náladu krajiny a její proměny světlem byla pro mě velkým zdrojem inspirace.

Nejvíce mi přirostla k srdci olejomalba, s jejími sytými barvami a bohatou texturou. Ale jsem také velkým zastáncem experimentování a rád zkouším nové přístupy. Nedávno jsem poprvé objevil „moderní“ akryl a s velkým zájmem se poslední dobou věnuji tuši a akvarelu, k němuž mě přivedla má žena Daniela. Akvarel využívám i pro rychlé skicování v plenéru, kdy se snažím zachytit prchavé okamžiky a světelné nálady.

A víte co? Začal jsem si některé barvy pro olejomalbu a temperu připravovat sám. Dříve jsem si myslel, že je to zbytečné, když je na trhu tolik možností, ale musím říct, že ta „alchymie“ má něco do sebe! Míchání pigmentů a pojidel je fascinující proces, který mi umožňuje plně kontrolovat kvalitu a odstín barev, a dává mi pocit hlubšího spojení s materiálem. Stejně tak si někdy sám připravuji podklady pro malbu, i když samozřejmě využívám i ty hotové. Maluji jak na plátno, tak na sololit – pro křehčí temperu je sololit nebo lepenka dokonce vhodnější, neboť zabraňuje praskání a zajišťuje dlouhou životnost díla.

---

Krajina jako nekonečná výzva a podstata bytí

Krajina je pro mě víc než jen námět – je to stálá a nekonečná inspirace, která mi vždycky přináší nové výzvy. Je to prostor, kde nacházím klid, ale i dynamiku, a kde se snažím zachytit podstatu bytí a pomíjivost okamžiku. Každý štětec, který se dotkne plátna, je pro mě zamyšlením nad krásou a složitostí světa kolem nás. Ačkoliv se rád pouštím i do jiných témat, jako jsou akty nebo zátiší, krajina zůstává mou prioritou, protože v ní nacházím největší svobodu pro vyjádření svých pocitů a myšlenek. Rád objevuji nové pohledy na známá místa, hledám skryté detaily a nechávám se vést světlem a atmosférou.